expozice

Zámecké interiéry 1. patra

(Hlavní expozice.)

Expozice představuje autentický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein, v podobě, jakou měl po roce 1910, kdy byla dokončena nejmladší přestavba zámku. Jednotlivé funkce místností logicky rozdělují patro na část reprezentační, společenskou, soukromou a hostinskou. Během padesátiminutové prohlídky návštěvníci uvidí: hostinský salon, Dittersův salonek, hostinskou ložnici, toaletní pokoj, věžní pokoj, předsíň, ředitelnu, pracovnu, jídelnu, salon, budoár, dámskou ložnici, garderobu, spojovací pavlač, pánskou ložnici, pánskou šatnu a Kamarýtovu ložnici.

Místnosti jsou zařízeny takřka výhradně autentickým mobiliářem, mezi nímž je i několik uměleckých děl, která výrazně předčí průměrnou úroveň zámeckého vybavení. Při letmém výčtu nelze mlčet o Seiseneggrově dětském portrétu Jáchyma a Zachariáše z Hradce (1529), o Mülichově portrétu bavorského vévody Albrechta V. (1555), o Flegelově zátiší s květinami, knihou a brýlemi, o Wallerantově portrétu Jana Karla Jáchyma Slavaty a o snad návštěvnicky nejpopulárnějším exponátu, podobizně ošklivé vévodkyně Markéty Pyskaté zvané též Maultasch.

Stávající instalace vznikala za provozu v letech 2004-2006. Návštěvník, který zná její dřívější podobu bude jistě překvapen útulností a vybaveností interiérů, které evokují pocit, že šlechtický majitel odešel z pokoje před okamžikem. 

 

 

Podkrovní pokoje:

Expozice podkrovních pokojů je logickým pokračováním reinstalace expozice interiérů prvního patra zámku. Z hlediska historické autenticity je však daleko volnější, neboť využívá značnou část potenciálu zbylého "svozového" mobiliáře. O evokaci schönburského způsobu užívání místností se snaží dětské pokoje, pokoj komorné a hala.

Obrazárna je instalační licencí tvůrců, její vznik byl motivován snahou zpřístupnit návštěvníkům zajímavý obrazový fond pocházející ze zámku Kamenice nad Lipou, jde vlastně o instalovaný depozitář.

V době poválečného zpřístupňování objektu byly podkrovní místnosti chápány jako zcela nezajímavé, důraz byl zcela po právu kladen na prezentaci historických interiérů prvního patra. Současný zájem o všednodennost a soukromí šlechtice doby konce monarchie a první republiky může však nacházet v těchto jednoduchých podkrovních pokojích pozoruhodný doklad tehdejší proměny životního stylu šlechty. Ve světle poslední, Walcherovy, přestavby zámku můžeme navíc postřehnout ideál, který vedl majitele ke snaze prezentovat rodinu vkusnou, skromnou, památkově korektně upravenou budovou.

 

 

Sklepení:

(Přístupno pouze o víkendech v červenci a srpnu.)

Expozice představuje tři pozoruhodné sklepní prostory z části zapuštěné do skal. Prohlídka je vhodná pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o původní podobě někdejší lhotecké tvrze.

 

 

 

 

 

Kaple Nejsvětější Trojice:

(Volná prohlídka.)

Prostá renesanční stavba stojící na návrší zámeckého parku zaujme v interiéru především původními dochovanými ilusivnímu malbami a nápaditě řešeným dřevěným stropem symbolizujícím nebeský Jeruzalém. Svatyně je funkčnim římskokatolickým kostelem. V případě příznivého počasí bývá otevřena k nahlédnutí turistům.