Obsah
Nová expozice podkrovních pokojů:
Roku 1901 zdědil Červenou Lhotu nejmladší syn Josefa Alexandra, knížete Schönburg-Hartensteina, princ Johann. Jeho osobou sice opustila zámek knížecí linie rodu, která kráčela po prvorozených, zámek se však stal pro Johannovu rodinu v podstatě rezidencí. Je proto pochopitelné, že jeho úpravám byla věnována patřičná pozornost. V roce 1906 se začalo uvažovat o stavbě podkroví, na jehož projektu se postupně podíleli architekti Siedek, Walcher a Šonský. Podoba podkroví byla výrazně limitována nestejnou výškou místností v prvním patře a přáním majitele, aby se na exteriéru budovy neuplatňovala žádná novodobá střešní okna. Vznikly jednoduché interiéry, prosté jakýchkoli ozdob, jejichž půvab spočívá především ve vtipném využití co největší plochy půdy a v rozehrání různých úrovní podlah.
Ve druhé polovině 20. století byly tyto místnosti využívány jako depozitáře. Restituce většiny svozových mobiliárních fondů však výrazně depozitářům odlehčily a poskytly prostor úvahám o eventuelním zpřístupnění těchto podkrovních místností. Instalační práce v podkroví jsou logickým pokračováním úprav expozice 1. patra, které probíhaly mezi lety 2004-2008. V podkroví návštevníci uvidí dva dětské pokoje, pokoj komorné, chodbu, obrazárnu a halu.
Několik fotografií z průběhu prací:
Dětský pokoj
Pokoj komorné
Chodba v podkroví
Obrazárna
Hala




























